Leguán zelený - Terárium

Diny terárium

Při přípravě terária je důležité vycházet z podmínek přirozeného prostředí v němž zvíře žije.

Leguán Zelený je větší, stromový, ektotermní (závislý na teplotě) ještěr. Tedy potřebuje více prostoru, možnost šplhat do vyšších míst kde je vhodné umístit výhřevnou lampu. Terárium pro Leguány může být v podstatě dvou druhů. A to otevřené s možností výběhu do místnosti kde se terárium nachází, či uzavřené a pouštět tak Leguána pouze ve vaší přítomnosti.

Diny má terárium plně otevřené a možnost výběhu. Ve svých dvanácti měsících, využívá tak čtyřikrát do týdne a to jen pro průzkum okolí. V prvních měsících opouštěla terárium vždy po vyhřátí a ve chvíli kdy nikdo nebyl doma. Takové výlety se pak snadno odhalí tím že za sebou nechává z polic a ze stolů spadané předměty a občas i výkaly. Diny je ale velice čistotná. Od chvíle kdy jsem ji k teráriu přistavěl část z hlínou chodí své potřeby vykonávat pouze a jenom tam.

V případě otevřeného terária je velmi důležité klást důraz na bezpečnost okolí. Zabránit poranění elektrickým proudem. Já jsem problém s elektrickými zásuvkami vyřešil uzavřením prodlužovacího kabelu do menší dřevěné skříňky (noční stolek). Dále je potřeba dát z dosahu těžší předměty na policích a slabé rostliny o které nechcete přijít. Leguán je mistr ve hře na schovávanou a proto musíte zamezit přístup na taková místa odkud by jste jej jen těžko dostávaly ven. Ideální je mít v takovéto místnosti minimum nábytku. Já dnes přemýšlím i o zrušení kolečkového křesla. Protože náhlé odsunutí od stolu s počítačem, ve chvíli kdy je Diny zrovna na průzkumu, mě děsí. Přesto je určitě otevřené terárium vhodnější. Leguán Zelený může dorůst až do dvou metrů a představa uzavření takového ještěra je krutá. Otevřené terárium, dle mého názoru, zpomalí adaptaci ale zato si s leguánem užijete mnohem více legrace.

Vzhledem k tomu že Diny své potřeby vykonává jen v prostoru s hlínou, má v další části terária koberec (bez oček) s kameny a kořenem. Tato část terária je tvořena vyvýšenou policí (výška cca 30 cm). Ve vzniklém prostoru pod teráriem má umístěn "kuchyňský plech" pro snůšku vajec. Tento prostor je rozdělen dřevěnou přepážkou s otvorem (cca 20 cm). Otvor i plech je zasypán směsí hlíny a rašeliny pro následné vyhloubení nory. K plechu se dá snadno dostat dřevěnými dvířky z předu terária.
Viz foto:

Již mnohokrát si Diny tuto noru vyhloubila a vůbec se jí odtud nechtělo :-).

Výhřevné místo kde tráví většinu času je dřevěná police ve výšce 130 cm, spojená tlustými a členitými větvemi, z jedné strany k teráriu a z druhé k vodní nádrži kde s Dinou žije vodní želva "Kuba". Vyhřívání a čištění vody v této nádrži je zajištěno čerpáním vody přes gumovou hadičku, která je ovinuta kolem stínidla lampy (květináč) a svedena zpět do nádrže přes vytesaný pískovcový kámen, za vzniku tichého vodopádu. V hadičce se vytváří vodní řasa, hlavně v blízkosti lampy a vzniká tak biofiltr. Voda se tímto způsobem ohřeje o čtyři stupně (z 19 na 23 stupňů, záleží na průtoku vody). Pod vodopádem jsem zprvu umístil výhřevný kámen (15 W) pro další ohřev vody, ale bez efektu. Pak jsem jej umístil souběžně z hladinou v jiné části nádrže a vzniklo výhřevné místo s teplotou 30 stupňů a teplota vody stoupla na 24 stupňů. Toto výhřevné místo využívá Kuba a jednou denně i Diny, někdy i společně :-). Používám výhřevnou lampu Exo Terra Sun Glo daylight 60 W vzdálenou od police cca 30 cm kde je teplota 35 stupňů.

Ohřev vody pomocí světla a nakonec ještě Kuba.

Zásady terária pro Leguána Zeleného

Ideální je větší polosuché terárium s vyšší vlhkostí vzduchu, vodní nádrží a bujnou vegetací. Leguán potřebuje místo k vyhřátí. Vhodná je terarijní žárovka napojená přes časový spínač k dodržení denní doby svitu. S možností dobu svitu prodlužovat či zkracovat podle podnebí jižní polokoule. Pod terarijní žárovkou musí mít zajištěnu teplotu 35°, v ostatních částech terária by měla být pokojová teplota (20 – 22°) s nočním poklesem na 18 – 20°. Takový zdroj tepla je vhodné umístit nad šikmou, dostatečně silnou větví. Na šikmo umístěné větvi má chovanec možnost regulace teploty přibližováním se k žárovce. Tato větev musí být dostatečně silná v poměru ke zvířeti - 1:1 a dostatečně daleko od žárovky, aby nedošlo k popálení zvířete. Terarijních žárovek je na našem trhu dostatečný výběr, proto je vždy důležité poradit se s prodejcem.

Větev či kořen najdete v přírodě, nejlépe z jara u řek a potoků po tání sněhu. Staré, vyschlé, silné, rozvětvené "sukovice", které je třeba důkladně zbavit kůry a nečistot, vyvařit ve slané vodě nebo alespoň důkladně spařit vroucí vodou ve vaně. V žádném případě pak nelakovat. Tyto větve můžete do terária umístit vodorovně či šikmo.

Dno terária vybíráme takové, aby se co nejlépe udržovalo v čistotě. K tomu se dá využít směs hlíny a rašeliny, nebo třeba jen krátce střižený koberec či staré noviny. Z estetického a dobře udržovatelného pohledu je dle mého mínění nejlepší koberec, pak je ale vhodné Leguánovi poskytnout místo pro svou denní potřebu. Buďto část terária rozdělit a zasypat směsí hlíny a rašeliny, to se dá využít i pro hloubení nory u samic, nebo umístěním větší, nižší nádoby s hlínou. Tato místa se snažte situovat co nejdále od části s potravou. Leguán je velice čistotný a své potřeby bude vykonávat na jedno vhodné místo, nejraději však ale ve vodě při koupeli. Dále na dno můžete umístit ploché kameny, balvany, kořen či rostliny.

Rostliny v teráriu mají velký estetický efekt, v blízkosti terarijní žárovky se jim obvykle daří, zajišťují Leguánům skrýše a také pomáhají zvyšovat vlhkost. Je vhodné použít rostliny jednak pevné, tedy nejlépe s kmínkem a pevnými listy, nejedovaté a stínomilné. Při svých procházkách po teráriu si Leguáni často zkracují cestu právě přes listy rostlin a mohou si občas nějakou tu rostlinku ochutnat. Já jsem měl jeden čas v teráriu truhlík s vysázenou vojtěškou a Diny jí pak chodila baštit :-). Jinak jsem si ale nevšiml, že by ochutnávala i jiné rostliny. Nicméně je lepší nemít v teráriu a jeho okolí rostliny jedovaté. Z jejich výběrem vám pak nejlépe poradí v zahradnictví či květinářství.

Leguáni milují koupání ve vodě a dokáží v ní i pod ní vydržet dlouhou dobu. Umístění vodní nádrže v teráriu má ale i jiné výhody. Je to zdroj tekutin, místo pro ochlazení zvířete a zvýšíte tak tím celkovou vlhkost v teráriu. K lepšímu přístupu umístěte jednu větev těsně nad hladinu. Leguáni potřebují vlhkost a koupání také k sloupání staré kůže. Do vodní nádrže se dá zabudovat malý vodopád a docílit tak cirkulace vody k zvýšení vlhkosti, udržení větší čistoty vody a její okysličení. Malý vodopád pak působí velmi esteticky nejen napohled ale i tichým bubláním, regulovaným např. kamenem na který dopadá.

Pro více estetické inspirace přikládám několik pěkných fotek, které jsem pořídil v červenci 04 v botanické zahradě v Praze Troji.

Světlo v teráriu

Při instalaci světla dbejte na bezpečnost jeho umístění. Lampu a kabely umístěte dostatečně daleko od přístupu Leguána. Samotnou žárovku zabezpečte proti popálení krytem. Např.: kořenáč natřený zevnitř bílou barvou nebo vyplněný alobalem, zvýšíte tak sálavost tepla a snížíte zahřátí samotného kořenáče. Já toto teplo dále využívám k ohřevu vody (viz foto výše), tento způsob však mohu doporučit jen zkušeným teraristům. Pod tímto osvětlením je potřeba zajistit teplotu 35°. Dále použijte časovač k zachování a regulaci pravidelného denního svitu.

Na našem trhu je velký výběr žárovek a zářivek vhodných pro Leguána. Intenzita plného světla v tropech je až 100 000 luxů, podloží deštného pralesa je osvětleno asi 200 – 500 luxy. Proto je vhodné vždy použít výkonnější svítidla (wat). Ideální jsou denní žárovky s napodobením plného slunečního spektra (sun glo; day glo). Tyto žárovky jsou pak např.: modré – modré sklo bez povrchově úpravy zajišťuje lepší propustnost tepelného záření. Červené, infračervené – noční, vyšší výhřevnost a možnost nerušeného pozorování zvířat v noci.

Ultrafialové záření - ultrafialové světlo je nezbytné pro tvorbu vitamínu D₃ z provitaminu D, ten zabraňuje vzniku rachitidy (křivice). Ultrafialové záření se dělí na UV-A (vlnová délka 315-400nm) účinkuje na kůži a pomáhá udržet její zdravé zbarvení. UV-B (280-315nm) vytváří vitamín D₃ a podporuje absorpci vápníku. UV-C (100-280nm) způsobuje rakovinu kůže a poruchy vidění. Vždy se poraďte s prodejcem a pozorně si přečtěte návod u svítidla. Pokud váš Leguán není zvyklý na UV paprsky, tak jej na ně nechte postupným zvyšováním doby svitu zvyknout. Dodržujte dostatečnou vzdálenost od zvířat a dobu působení paprsků (dle výkonu žárovky; Watty) doba svitu cca 15 až 60 minut. Mnoho chovatelů však chová Leguány úspěšně i bez použití ultrafialových svítidel.

Venkovní výběh

Kde se dá udělat. Je zapotřebí. Chce ho vůbec leguán.

Máte-li leguána zeleného doma a občas jej pouštíte ven z terária, tak jste si jistě všimly že se většinou řídí jen pudy které mu byly v umělém prostředí zachovány. A to tak že vyhledává vyvýšená, osvícená nebo teplá místa a je-li venku pěkně, tak je to většinou právě okno nebo balkón, kde taky můžete jednoduše leguánovi zajistit pohodlné vyhřátí na slunci právě venkovním výběhem. Nestačí jen umožnit leguánovi přístup k oknu, ale pro správnou absorpci ultrafialového světla ze slunce, které je nezbytné pro tvorbu vitamínu D3 , musí mít taky možnost vystavit se přímým slunečním paprskům. Tedy ne za sklem, které průchodu těmto paprskům brání. Sluneční světlo je nesrovnatelné s jakoukoli žárovkou či zářivkou. Umělým světlem slunce leguánovi nikdy nenahradíte! Je ale důležité kontrolovat venkovní teplotu a zajistit leguánovi stín a případně i vodu. Teploty na přímém slunci jsou mnohem vyšší než ve stínu. V létě se dá mluvit i o rozdílu 15 stupňů. Leguán na tyto teploty reaguje termoregulací, tj. změnou zbarvení šupin a ochlazováním se otevřením tlamy a samozřejmě hledáním stínu.

Je velice jednoduché vyrobit takové prostředí, za které Vám bude váš legouš "vděčný" a bude jej stoprocentně vyhledávat. I proto, že velice rádi pozorují své okolí právě z okna, což ale každý chovatel jistě ví. Na výrobu můžete použít třeba starou nižší skříň s odkrytým stropem a připevněným pletivem. Pletivo důkladně připevněte, nejlépe krycí lištou přibitou hřebíky. Musíte dát ale velký pozor a zkontrolovat všechny ostré konce pletiva, aby nedošlo k poranění zvířete. Nebo jednoduše vyrobit pevnou dřevěnou konstrukci s plným dnem a potáhnout ji celou pletivem. Velikost takového výběhu záleží samozřejmě na velikosti samotného jedince ale i na místě kam jej chcete umístit. Umístěním do okna jste limitováni šířkou okna, ale řiďte se tak, aby se v takovém výběhu mohl leguán pohodlně pohybovat. Stín zajistíte například zakrytím části výběhu třeba dřevěnou deskou. A samozřejmě nezapomeňte na dvířka. Dince jsem vyrobil venkovní výběh přenosný, to abych jí do něj mohl pouštět a vypouštět bezpečně doma a pak jej do okna přichytím posazením do úchytů a zajistím kovovými háčky.

Má-li váš leguán vždy otevřené terárium, nezapomeňte toto okno hlídat a to hlavně je-li venku pěkně, protože se k němu bude rád vracet. Všímejte si svých legounů víc a zvětšete jim životní prostor třeba právě o takové letní místečko :-)

Trus leguána

Leguána zeleného můžete lehko naučit vyprazdňovat se na jedno místo. Místo, na které si má zvyknout, musí ale hlavně vyhovovat jeho potřebám! Takovým místem se stává prostor, který musí splňovat určité podmínky.

Protože je legouš opravdu čistotný, což ale platí až po alespoň částečné aklimatizaci v novém prostředí, chce své exkrementy dávat co nejdále od místa s jídlem, či svého oblíbeného místa. Toto je pro něj ale velice těžké splnit v menším uzavřeném teráriu. Někdy se stává, že si proto leguán vybere třeba misku s jídlem. S Dinou takové zkušenosti nemám, ale činí tak, nemá-li jiné, pro něj vhodnému místu podobné.

Z těchto důvodů se zdá být nejvhodnější voda. V přírodě vše odplaví a rozmělní v ní jeho trus jiní živočichové. Nebo hlína, a to i proto že je to hrabavý ještěr (svůj trus dokáže zahrabat, není to ale pravidlem), v zemině se trus v přírodě rozloží za pomoci jiných živočichů, rostlin a klimatických podmínek. Může tím být ale také místo umělé, připravené Vámi, s tím že splníte alespoň vzdálenost a necháte tam pach jeho exkrementů aby je cítil.

Mě se zdá i pro uzavřené terárium nejvhodnější zemina (koupená směs zeminy smíchaná s rašelinou) nejen pro dobré zkušenosti s Dinou, ale takové místo se i dobře udržuje v čistotě. Na takové místo můžete zasadit kytku, jen jí nezapomeňte občas trochu zalít ;-) Dina používá, jak také popisuji v jiném článku, směs hlíny a rašeliny, kterou čistím tak jednou za rok a to jen kvůli výměně hlíny za čerstvou.
tip: O veškeré exkrementy se spolehlivě a hned postarají larvy potemníka moučného
(Tenebrio molitor), kteří svou populaci regulují v závislosti na Diny „potřebě“. Také je dále používám na zkrmení pro jiná ter. zvířata. Ve dvaceti litrech substrátu jich je odhadem asi dvacet, jsou ale neustále schovaní v zemině a vylézají jen když jim Dinka dodá jejich příděl potravy ;-). Možná to nepůsobí zrovna pro oko ale fungují naprosto spolehlivě.

Trus zdravého leguána se skládá ze tří složek. Pevné hnědé - trus, rosolovité čiré a bílé složky – moč. Moč může být také zbarvena do žluta a to v době páření a březosti samic. Dále by trus zdravého jedince neměl vůbec zapáchat a svou potřebu by měl leguán vykonávat jednou až dvakrát denně.

Můžete si také jednoduše udělat rozbor trusu pro odhalení případných parazitů. K analýze se používá čerstvý trus, který důkladně smícháte s vodou a několik kapek nakapete na připravené sklíčko a zkontrolujte vizuálně, lépe však mikroskopem (stačí dětský mikroskop). Trus můžete také smíchat s dusičnanem sodným ve zkumavce do které vložíte sítko, tekutina začne vzlínat, až dosáhne okraje zkumavky. Poté položte na okraj zkumavky čisté sklíčko a počkejte patnáct minut. Vnitřní paraziti vyplavou na povrch a objeví se na sklíčku, to prozkoumejte pod mikroskopem. A samozřejmě rozbor čerstvého trusu by vám měl udělat také každý veterinář, kterého taky hned navštivte pokud si nebudete jisti vašim výsledkem. V trusu můžete nalézt mnoho parazitů např.:

1. bičíkovci
   • mikroorganizmy s dlouhým ocáskem
2. vajíčka škrkavek
   • obvykle oválná s tmavším středem nebo s malým červíkem
3. měňavky
   • nepravidelné, průsvitné, pomalu se pohybující jednobuněčné organizmy

Tito a jiní parazité jsou v těle leguána velmi nežádoucí, jejich příznaky jsou nepřijímání potravy, zvracení, slizovité výkaly, zápach trusu a apatie.